Dnes se do mě trefil Oscho

Když jsem viděl tohle krátké video, zase vše do sebe krásně zapadlo. Není už nic, co by můj obraz na svět změnilo.

Tím nechci říct, že jsem nyní sežral všechnu moudrost, ale základní stavební kameny známého mi světa jsou mi jasný. A je mi i jasný, že existují nuance, tak jako v přírodě. Jsou to jen hříčky přírody.

 

 

[testimonial_wrap]
[testimonial]I am not serious.[client_name]Osho on Osho[/client_name][/testimonial]
[/testimonial_wrap]

 

 

Optimalizace víry. Náboženství nebo já?

Náboženství jsou zdrojem největších lidských utrpení a válek.

Dějiny a fakta to potvrzují. A je putna, jak se to náboženství jmenuje.

Náboženství je rakovina, virus, parazit, který urputně stojí na svých dogmatech, které pak vnucuje jakoukoliv formou druhým, bez ohledu na to, zda-li se to libí či nelíbí. Toto vnucování má pouze jeden cíl – profit. Tento profit se dělí na dvě části:

  1. Profit finanční – je získáván majetek od oveček přispěvovatelů na náboženství a oveček dobyvatelů, rozšiřující teritorium náboženství
  2. Profit psychologický – slouží k ovládání svých oveček, eventuálně potencionálních

Každé náboženství se vyznačuje tím, že je prý to pravé, pouze jejich knihy a učení jsou pravdivé, pouze oni mají pravdu a ostatní se mýlí.

Náboženství a její zástupci vytváří nenávist vůči jinému na všech úrovních.

Náboženství nikdy nepřipustí, že není pravda na její straně. Náboženství nebylo a není schopno dokázat dnešními nástroji pravdu svých tvrzení. A nepochybuji o tom, že ani v budoucnu nedokáže pravdivost svých tvrzení.

Co je tedy dobrého na náboženství? Proč tolik tomu lidi propadli a propadají i v dnešní době?

Ano, na světě je utrpení, které si mi lidi děláme sami. Pokud jsme slabí jedinci, hledáme někde záchytný bod. A jedním ze záchytných bodů slabých jedinců je náboženství. Samozřejmě záchytným bodem může být i láhev chlastu, drogy atd., ale to je jiný příběh.

Náboženství je odjakživa setsakramentský byznys, který žije ze svých nesamostatných oveček. Náboženství je parazit, který ke svému životu potřebuje hostitele. Hostitel ho ale nepotřebujete. Potřebuje dítě náboženství? Ne. Ale časem mu je vnuceno. Parazit musí tedy udělat takové kroky, které ze začátku nevnímáte a pokud ano, tak vám mohou být v danou chvíli i příjemný. Po nějaké době se z hostitele a parazita stane pár. A to, když hostitel je ukolébán, že mu od parazita nic nehrozí. Hostitel začne brát přítomnost a pomalu stupňující se požadavky parazita jako normál. Takový svazek končí až smrtí hostitele. Ano, může se stát, že se hostitel zbaví parazita dříve než umře, ale hned na něj číhá jiný parazit. A nemusí být stejnýho rodu. Třeba je rodu B a hostitel v tom jede na novo, než pozná, o co jde, co je to za byznys hru.

Náboženský vir se musí postarat, aby byl pro vás příjemný, eventuálně vám ukazoval možnou cestu vašeho dalšího života. Paráda. Do detailu staletími propracovaný náboženský marketing začíná fungovat, stádo se může rozrůstat a pijavice z rodu Náboženství může vás v klidu vysávat. Náboženství může profitovat.

Že si vymýšlím? Ne. Řekl jsem, že náboženství je krutý, prozatím nekončící byznys a jako správný byznys se taky tak chová. Chce maximálně profitovat.

Abyste získali nového zákazníka, marketingově ho zpracováváte. Oslovíte ho něčím, čím upoutáte jeho pozornost, abyste mohli uzavřít obchod. Pokud klient nezareaguje pozitivně ihned, jste mu nablízku, neztrácíte ho z dohledu. A jste-li dobrý obchodník, uděláte si analýzu, proč to teď nekoupil. Dál sondujete chování klienta, abyste mu nabídli „nepostradatelné“. A když je to pak v pravou chvíli hezky zabalené a za dobrou cenu, není co řešit. Jako obchodník jste uspěli. Takhle se přece chová internetová reklama – nabízí vám na základě vašeho chování, kde a kdy jste klikli na zboží a služby, o nichž jste chtěli více informací. Klikáte na základě své poptávky a kde je poptávka je i nabídka. No a když už máte kliena, jen se o něj vhodně staráte. Staráte-li se špatně nebo vůbec, převezme ho konkurence.

Tímto příkladem si snadno dosadíte, že náboženství není něco nehmotného a fiktivního, ale že za ním stojí lidé tzv. paraziti. Putna, jmenují-li se papež, ajatoláh, rabín, poslanec, ředitel …. Dosaďte si sami do svého náboženství, ve kterém se nyní nacházíte názvy svých parazitů. Zamyslete se do hloubky na vaším svazkem.

Začnete-li se ptát sebe či zasvěcených z náboženských stánků, obcí, klanů a partiček na konkrétní věci s daným náboženstvím spojené, protože kladení otázek na neznámé je přirozené, nastává okamžitě problém. V momentě, kdy nejste za jedno, s odpovědí nesouhlasíte či s ní polemizujete a nebo dokonce trváte na vědeckém důkazu, na faktech, které by potvrdilo tvrzení anebo jim sami předkládáte vědecký důkaz o nepravdivosti jejich tvrzení.

Náboženství jsou postavená na ústním podání, které se za dobu svého vzniku x-krát změnilo. Čím déle je náboženství „na světě“ tím více bereme za bernou minci jeho tvrzení, aniž bychom si uvědomili nesmyslnost tohoto svého počínání.

Víra? Víra a náboženství jsou odlišné věci. Hodně lidí si to plete a většinou je slučuje. Je zajímavé, kolik lidí tak málo věří sami v sebe, ve své rozhodnutí, ve své sny, ve svou práci, ve svou šikovnost, nadání a jedinečnost, ale bezmezně věří v náboženské bludy.

Náboženství je největší byznys v historii lidstva. Byznys, který přináší největší profit. Byznys, který se nad ničím nepozastavuje, který není kontrolovatelný, který jde přes mrtvoly.

Pokud se lidé zbaví náboženství, posune je to do vyšší dimenze, do vyššího levelu civilizační vyspělosti.

Nemám nic proti lidem jakéhokoliv náboženství. Je to jejich věc. Jsem však proti lidem zastupující náboženství jenž omezují, podrobují či zabíjí druhé.

 

[testimonial_wrap]
[testimonial]Nejvíc věřte v sebe, i když se to někdy sere.[client_name] Jiří Heger[/client_name][/testimonial]
[/testimonial_wrap]

 

 

Goodbye TopGear

Tak mně zabili TopGear. A asi nejen mně. Pokud jsem zcela mimořádně na něj nezapomněl, těšil jsem se ten den jak malej Jarda, že ho večer uvidím. To nebyl pořad, to byl balzám pro mou duši v den, kdy jsem ho mohl sledovat. Byl jsem připraven a ochoten vést rodinou válku a prosadit všemi dostupnými prostředky sledování tohoto pořadu. Byl jsem pro to ochoten i následně strpět a trpět několikadenní tichou domácnost, pokud by se v ten čas měl sledovat jiný televizní pořad. Naštěstí mám super ženu, která tento pořad taky milovala.

Malé shrnutí pro neinformované.

  • na BBC se x-let vysílá motoristický pořad TopGear
  • za tu dobu dosáhl neuvěřitelného úspěchu (350 mil diváků na vysílání, v penězích 2 mld. roční přínos pro BBC)
  • hlavní mozek, co pořad postavil, tahoun a ten, který si nebere servítky nejen při moderování je Jeremy Clarkson
  • v poslední době tvořili jedinečné moderátorské trio Jeremy Clarkson, James May, Richard Hammond
  • každý z nich byl v této trojici nenahraditelný
  • pořad byl kouzelný, protože si ze všeho dělali srandu. Když řikám ze všeho, myslím ze všeho.
  • hráli si a blbli jako malý kluci. Jako správní chlapi. Ti, co mají koule a charisma.

Proč tedy ten tak super úspěšný pořad skončil? Protože Jeremy dostal padáka za to, že byl sprostý a dal přes hubu po pracovní době spolupracovníkovi.

Můžeme debatovat o tom, zda-li měl být Jeremy sprostý či mu dát pak přes držku za to, že po dobře vykonané práci nedostal kus teplého žvance. Za to, že o něj nebylo postaráno. Za to, že odpovědná osoba nezajistila jeho přání nebo na co je zvyklý. A proto trpěla. Trpěli oba.

Pánové, ruku na srdce. Copak nejste naštvaní, když nedostanete kus pořádného žvance za dobrou práci? Když přijdete domů a plotna je studená a přitom jste se na to žrádlo tak těšili? Dámy určitě vědí, že abychom byli, my muži, klidní, že nejlepší je řídit se heslem: „Krmte je ty bestie.“ Pak vám po jídle a následným 10 minutovým půstu sneseme modrý z nebe, zobeme z ruky a vy to víte. A pokud ne, tak to víte teď. Láska, její nezanedbatelná část, prostě prochází žaludkem. To je bez debat.

Když byste byli v postavení ředitele/majitele a zaměstnanec – zlatá slepice, co snáší zlaté vejce by dal přes hubu jinýmu zaměstnanci, který dělá této slepici support, jak byste se zachovali? Za sebe říkám, že si nechávám zlatou slepici, co snáší zlaté vejce a to do doby, dokud je snáší, dokud nemám za ní adekvátní náhradu, dokud mně samotnýmu nedá přes držku. A pokud by chtěl dát, vrátil bych mu to. Jakmile se chlapi perou je to čistě jejich osobní věc a druzí se do toho nemaj co motat.

Nechci řešit rozhodnutí lorda Halla, ředitele BBC, který Jeremymu vystavil červenou kartu. Nechci řešit ani toho producenta či odpovědnou osobu, která Jeremymu nepřinesla k jídlu to, co chtěl. Nechci řešit ani adekvátnost či neadekvátnost chování Jeremyho a to z toho prostýho důvodu, že jsem u toho nebyl a mám jen novinářské informace a hlavně, nebyl jsem v jejich kůži.

Jeremy byl geniální a kde je někde více dáno je i někde ubráno. Aby to bylo v rovnováze. V každém případě, i když byl Jeremy jakýkoliv mimo vysílaný pořad, ten pořad dělal geniálně spolu s Jamesem a Richardem. Je dobře, že se za něj oba postavili, že bez něj to dělat nebudou. To jen podtrhuje ten kamarádský vztah, který dýchal z obrazovky.

Steve Jobs byl taky magor pokud jde o mezilidské vztahy. Mozart, … a můžu jmenovat další „bedny“ jejichž mezilidské vztahy a chování k druhým měli posunutý jinam. Jinam od standardu. Jenže na to sere bílej tesák a to proto, že tyto bedny vytvořili a zanechali za sebou něco, co nelze ani okopírovat, aby se to trochu přiblížilo k tomu, co nám dělalo a dělá radost, kdykoliv se jejich výsledků dotkneme.

Druhý TopGear nebude a pokud bude, bude to trvat hodně dlouho než se dostane do takový pohody. Držím den smutku, mám v rodině úmrtí.

Vzkaz pro Jeremyho: „Jeremy, jsi vůl, ale fajn. A lepší odchod z BBC jsi si nemohl naplánovat. Bylo to stylový a hodno tvého jména. Tak hodně štěstí, ty starej bejku!“

TopGear

Kolik je světadílů?

Dělám si tento web. A chtěl bych tam mít i část věnovanou cestování, protože rád cestuji. A protože mám rád i věci logicky poskládané či do sebe pěkně v souvislostech zapadající, chtěl jsem mít toto dělení světa podle světadílů:

  1. Evropa
    • jednotlivé státy patřící do Evropy
  2. Asie
    • jednotlivé státy patřící do Asie
  3. Afrika
    • jednotlivé státy patřící do Afriky
  4. Amerika
    • jednotlivé státy patřící do Ameriky
      pozn. tady ještě přemýšlím o rozdělení na Severní a Jižní Ameriku, ale asi to jen vyřeším zkratkou za státem např. Kanada (SA)
  5. Austrálie a Oceánie
    • jednotlivé státy patřící do Austrálie a Oceánie
  6. Antarktida

 

Takhle jsem to měl jasně nalinkovaný. Takhle jsem se to učili ve škole. Z nějakýho blbýho důvodu jsem se podíval na web, abych si to „prý pro jistotu“ překontroloval, jenže to jsem si naběh jak městskej tydýt na hrábě.

Všude se hádaj kolik je světadílů a kolik kontinentů. A je úplně putna, zda-li se hádaj česky, anglicky, atd. Že prý je vlastně nejasný, co je světadíl a co kontinent a proto není jasný kolik čeho je. No prostě bordel. Nejmenší počet jsem našel 4, nejvíce 9. Strávil jsem nad tím hodinu. Hodinu svýho života na věci, která tu hodnotu jedné hodiny mého života nemá.

Vždyť jsem měl ze zeměpisu vždycky jedničku! A jsem na ni hrdej. Zeměpis jsem měl rád a bavil mě. Měli jsme ho na základce na prvním stupni. Nejprve třídní učitelku Alenu Albrechtovou, co nás měla od první třídy a pak jsme měli přímo ředitele, pana „Jirku“ Bartoníčka. Vlastně mě baví „zeměpis“ stále, rád se koukám do map, na přírodopisný a dokumentární filmy, ale to je zas jinej příběh.

Někdy-občas-většinou ;-) se stane, že si položíte jednoduchou otázku a ejhle – odpověď není. Ať se tedy na internetu hádaj, já si dám šest světadílů. Takhle jsem se to učil a když na to s odstupem času koukám, má rozdělení i celkem logiku.

Můj názor tedy je, že je 6 světadílů. Ale rozdělím je na 7 obrázků, kvůli lepší čitelnosti Severní a Jižní Ameriky.

A co si myslíš ty? Kolik je světadílů – jaké je správné číslo a jak se jmenují? ;–)