Kolik je světadílů?

Dělám si tento web. A chtěl bych tam mít i část věnovanou cestování, protože rád cestuji. A protože mám rád i věci logicky poskládané či do sebe pěkně v souvislostech zapadající, chtěl jsem mít toto dělení světa podle světadílů:

  1. Evropa
    • jednotlivé státy patřící do Evropy
  2. Asie
    • jednotlivé státy patřící do Asie
  3. Afrika
    • jednotlivé státy patřící do Afriky
  4. Amerika
    • jednotlivé státy patřící do Ameriky
      pozn. tady ještě přemýšlím o rozdělení na Severní a Jižní Ameriku, ale asi to jen vyřeším zkratkou za státem např. Kanada (SA)
  5. Austrálie a Oceánie
    • jednotlivé státy patřící do Austrálie a Oceánie
  6. Antarktida

 

Takhle jsem to měl jasně nalinkovaný. Takhle jsem se to učili ve škole. Z nějakýho blbýho důvodu jsem se podíval na web, abych si to „prý pro jistotu“ překontroloval, jenže to jsem si naběh jak městskej tydýt na hrábě.

Všude se hádaj kolik je světadílů a kolik kontinentů. A je úplně putna, zda-li se hádaj česky, anglicky, atd. Že prý je vlastně nejasný, co je světadíl a co kontinent a proto není jasný kolik čeho je. No prostě bordel. Nejmenší počet jsem našel 4, nejvíce 9. Strávil jsem nad tím hodinu. Hodinu svýho života na věci, která tu hodnotu jedné hodiny mého života nemá.

Vždyť jsem měl ze zeměpisu vždycky jedničku! A jsem na ni hrdej. Zeměpis jsem měl rád a bavil mě. Měli jsme ho na základce na prvním stupni. Nejprve třídní učitelku Alenu Albrechtovou, co nás měla od první třídy a pak jsme měli přímo ředitele, pana „Jirku“ Bartoníčka. Vlastně mě baví „zeměpis“ stále, rád se koukám do map, na přírodopisný a dokumentární filmy, ale to je zas jinej příběh.

Někdy-občas-většinou ;-) se stane, že si položíte jednoduchou otázku a ejhle – odpověď není. Ať se tedy na internetu hádaj, já si dám šest světadílů. Takhle jsem se to učil a když na to s odstupem času koukám, má rozdělení i celkem logiku.

Můj názor tedy je, že je 6 světadílů. Ale rozdělím je na 7 obrázků, kvůli lepší čitelnosti Severní a Jižní Ameriky.

A co si myslíš ty? Kolik je světadílů – jaké je správné číslo a jak se jmenují? ;–)

Cesta ke Kaspiku

Když jsem byl s rodiči a sestrou v Íránu, udělali jsme si na velikonoce v roce 1969 několika denní výlet ke Kaspickému jezeru. Táta: Bylo zataženo a pršelo, přesto to bylo z Teheránu určité osvěžení.
Někdo říká Kaspické moře, někdo jen Kaspik.

Byla to taková okružní jízda, kdy jsme vyjeli z Teheránu a jeli směr Karadž. Před Karadží jsme ale odbočili doprava do pohoří Elbruz. To pohoří musíte projet, pokud se chcete dostat tudy ke Kaspiku. Vede tam cesta 59. První zastávka bylo jezero Amir Kabir. Jezero bez pár metrů ve 2.000 metrech.

Odtud dál stoupáte po 59 do sedla ve 3.000 metrech. Jakmile jste tam, serpentínkama sjíždíte až dolů. Ze začátku je to místy na naše poměry hukot, pak už je to pozvolný. Jakmile sjedete dolů už vidíte před sebou Kaspik a před ním město Chalus.

Kolem Kaspiku jsme trávili několik dní. Kaspik je výbornej v tom, že vypadá a chová se jako moře, ale není to moře. Má sladkou vodu. Vlastně vlny jsou jiný než v klasickým moři, mají kratší frekvenci. Táta: Ty jsi nemohl odtrhnout oči od tak veliké vody, kterou jsi ještě před tím neviděl.

Projeli, navštívili i spali v pobřežních městech Salman Shahr, Abassabad, Ramsar.

Když jsme se vraceli zpět, jeli jsme přes město Rasht. Z Chalusu do Rashtu je to po silnici 22. Z Rasthu je pak pohodová cesta/dálnice přes až do Teheránu. Nejprve z Rashtu jedete stále kolem řeky Sefid Rud, přes město Rostamabad. Řeka vás dovede k jezeru stejného jména, ale to už máte za sebou pohoří. Na této trase to je díky řece pohodová, krásná cesta.

Nakonec to smažíte do Teheránu furt za nosem přes města Kazvín a Kardž.

Celý tento okruh má cca 750 km.

Více o návštěvě Íránu.