Blog

Nová zkušenost s NIKDY

Dneska jsem se vrátil z nemocnice. Operovali mi koleno. Tomu zásahu se říká i plastika. Nebudu se o ni podrobněji rozepisovat, protože to lze najít na webu. Navíc nejsem doktor. Ale ve zkratce. Tahle „plastika“ je o tom, že když máte přetržené vazy v koleně a chcete vrátit koleno „do normálu“, podstoupíte tuto ne zrovna příjemnou operaci resp. její pooperační čas.

Po operaci vám mimo jiné píchají injekci na ředění krve nebo chcete-li proti srážlivosti krve. A když vás pustí z nemocnice domů, protože tam už je to o ničem, dají vám jako dárek na cestu baterii těchto injekcí. Ne abyste si je dali do vitríny jako památku, ale proto, že si je máte píchat. Poučení, jak si píchat injekce, to dostanete jako třešínku na dortu při odchodu.

 


Pozn.: Děkuji i touto veřejnou cestou panu doktoru Pavlu Římanovi, který mě už nejednou operoval a vždy na jedničku, všem na sále a celému zdravotnímu personálu nemocnice na Františku, kteří se o mě báječně starali. Jste super lidi!


 

Nikdy, neříkej nikdy. Zase jedna otřepaná fráze. Zase jedna fráze, která se ukázala být pravdivou.

Nikdy jsem si nemyslel, ba byl jsem přesvědčen, že nejsem si sám schopen píchnout injekci. Nikdy. Navíc opakovaně. Do břicha. A jde to. Všechno jde. Je to jen okamžik první nanosekundy, který je silnější než vaše dosavadní, neprůstřelné, skálopevné, nezlomné NIKDY.

Mozek do posledního zlomového okamžiku vám setsakramentsky rychle šrotuje. Srovnává a porovnává porovnatelné a neporovnatelné, možné i nemožné. Ve zlomovém okamžiku se zastaví čas. Po překročení hranice „nikdy“ se koncentrace napětí najednou rozletí do všech stran a vše se uvolní. Krásně uvolní.

NIKDY se změní na POPRVÉ. A vy tuto novou zkušenost pak přijmete:

  1. pozitivně a pokračujete v tom už bez jakýchkoliv rozpaků
  2. s respektem, obavou či pokorou a víte, že si při příští jízdě máte dát pozor
  3. tak, už to neopakujete.

Kolik NIKDY mi ještě zbylo? Řekl bych, že se mi to touto zkušeností zúžilo na počet prstů jedné ruky. Kde končí moje hranice nikdy? Nevím. Opravdu nevím.

Nikdy je jen imaginární hranice, která nás svazuje něčím, co bývá silnější než naše rozhodnutí. To rozhodnutí je od počátku našeho života natvrdo formováno naším prostředím. Každé prostředí je jiné. To znamená, že nikdy neudělají dva lidé na světě po celou dobu svých životů stejná rozhodnutí. Proto nelze zopakovat úspěch jednoho. Nelze ho vyrovnat, to je nesmysl. Lze ho jen a pouze překonat.

Kdo dokáže překračovat hranice nepoznaného území NIKDY, vždy je o krok před námi a my jsme odsouzeni být druhými. Chcete být druhý? Ne. A to je ten motor, co vás žene. A je úplná putna, čeho se to prvenství týká.

Nic nemá větší sílu rozhodnutí nad naším nikdy než my sami. Je to tedy v nás a o nás.

Kde bude moje další hranice?

 

 

0
  Související příspěvky

Přidat komentář


Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..